Evropský plán akčních kampaní

Článek 21 nařízení se vztahuje pouze na evropské politické strany, a nikoli na evropské politické nadace.

Zákaz přímo či nepřímo financovat další politické strany nebo kandidáty podle článku 22 nařízení se uplatní ve spojení s článkem 21 nařízení. Úřad poukazuje na kritéria pro hodnocení souladu s článkem 22, jak je uvedeno výše.

Současně ustanovení článku 21 nařízení vybízí evropské politické strany, aby vedly své vlastní evropské volební kampaně, které musí být v souladu s unijními hodnotami a které mají ve vztahu k volebním kampaním jejich členských stran doplňkovou, avšak odlišnou povahu.

To se vztahuje i na případy, kdy vedoucí kandidát evropské politické strany současně kandiduje i ve volbách do Evropského parlamentu v konkrétním členském státě. Z toho vyplývá, že evropské politické strany jsou oprávněny finančně přispívat na volební kampaně v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, mimo jiné i tehdy, pokud je vedoucí kandidát evropské politické strany zároveň na kandidátní listině v členském státě, a to pokud tyto strany vyhoví požadavku čl. 22 odst. 1 nařízení blíže popsanému výše.

S ohledem na výše uvedené Úřad připomíná pět hlavních zásad pro volební kampaně evropských politických stran v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (ustanovených ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Evropského parlamentu pro finance v roce 2018):

• rozsah - nadnárodní (t.j. týká se několika členských států),
• obsah - převážný důraz na evropská témata,
• odpovědnost - leží na evropské politické straně,
• autorství - viditelnost evropské politické strany a
• Slučitelnost s vnitrostátním právem.

Aby se zjednodušilo praktické provádění těchto hlavních zásad a upřednostnil se dohled nad dodržováním pravidel, vypracoval Úřad nástroj s názvem Evropský akční plán pro kampaně („E-CAP"), který má pomoci evropským politickým stranám při plánování jejich kampaní v souladu s platnými pravidly a zásadami. Důležité kroky ke snížení rizika nedodržení pravidel zahrnují například účast na aktivitách vedoucího kandidáta (tzv. „Spitzenkandidat/-in") a to, aby evropská politická strana byla viditelně rozeznatelná.

Výměna informací s vnitrostátními orgány může probíhat v souvislosti s činnostmi v rámci evropské volební kampaně nebo hodnocením, které tyto orgány provádějí ve vztahu k vnitrostátním stranám nebo kandidátům (např. spolufinancování společných aktivit evropskými politickými stranami může být považováno za obohacení konkrétních stran nebo kandidátů podle vnitrostátních předpisů upravujících financování politických stran). To však nebrání tomu, aby Úřad provedl posouzení podle čl. 22 odst. 1 nařízení. Úřad zůstává v kontaktu s vnitrostátními orgány podle potřeby, aby zjednodušil bezproblémové uplatňování daného nařízení spolu s vnitrostátními předpisy, neboť se jedná o dva navzájem se doplňující prvky příslušného regulačního rámce.

• Jmenování vedoucího kandidáta / kandidátky ('Spitzenkandidat/-in') ve volbách do Evropského parlamentu evropskou politickou stranou a jeho / její účast na činnostech dané evropské politické strany je klíčovou motivací evropské povahy kampaně příslušné evropské politické strany. „Spitzenkandidaten" proto zmírňují rizika, jež jsou spojena s dodržováním předpisů upravujících kampaň evropské politické strany jako celku, jakož i pro jednotlivé činnosti, které probíhají v jejich přítomnosti, za předpokladu, že jsou prezentováni jako evropští vedoucí kandidáti a přinášejí politický projekt pro celou Evropskou unii.

• Zejména „Spitzenkandidaten", kteří jsou jmenováni a prezentováni jako takoví evropskou politickou stranou v její kampani před volbami do Evropského parlamentu, snižují rizika v souvislosti s dodržováním předpisů s ohledem na čl. 22 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Vzhledem k nadnárodní povaze kampaní evropských politických stran pro evropské volby se tento účinek snižování rizika, co se týče dodržování předpisů, vztahuje i na členský stát, v němž kandidují „Spitzenkandidaten" současně ve volbách do Evropského parlamentu na celostátní nebo regionální úrovni, za předpokladu, že jsou prezentováni jako evropští vedoucí kandidáti a přinášejí politický projekt pro celou Evropskou unii.

• S ohledem na čl. 21 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 mohou být „Spitzenkandidaten" jmenováni pouze evropskými politickými stranami. Výše uvedené účinky zmírnění rizika platí až od okamžiku takového jmenování a pouze ve vztahu k evropské politické straně, která kandidáta jmenovala.

Z hlediska nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 není vedení kampaně v rámci spolupráce několika evropských politických stran samo o sobě zakázáno, nesmí však při něm docházet ke spojování finančních prostředků nejrůznějších evropských politických stran, jež jsou do těchto kampaní zapojeny, ani ke splývání jednotlivých subjektů či jejich rozhodovacích procesů. Konkrétněji se na společné kampaně evropských politických stran vztahují tato omezení:

Financování činností v této souvislosti se analyzuje podle čl. 22 odst. 1 uvedeného nařízení.

Úřad proto stejně jako v případě společných činností se stranami na vnitrostátní úrovni posoudí, zda jedna evropská politická strana poskytla přímé či nepřímé financování jiné evropské politické straně. Nepřímé financování se posuzuje podle následujících kritérií, která jsou dále vysvětlena výše:

• Soustavná viditelnost každé příslušné evropské politické strany
  
• Úroveň zapojení příslušné evropské politické strany do dané činnosti
  
• Podíl spolufinancování musí být v realistické korelaci s celkovým zapojením každé zúčastněné evropské politické strany
  

Evropské volební kampaně ve smyslu čl. 21 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 jakožto formy účasti ve volbách do Evropského parlamentu podle čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 vedou evropské politické strany, nikoli platformy pro spolupráci, které je skrývají či zastiňují. To zároveň znamená, že řídicí orgány každé z evropských politických stran se nemohou zavázat k tomu, aby je pro účely strategie volební kampaně nebo vedení kampaně vedly řídicí orgány jiné příslušné evropské politické strany nebo rozhodovací struktury mimo vlastní evropskou politickou stranu. Statutární rozhodovací postupy musí zůstat oddělené a nesmí docházet k obecnému delegování rozhodování (v rámci kampaně) z jedné strany na jinou stranu nebo na externí platformu.

V důsledku toho se pokyny úřadu k evropskému akčnímu plánu kampaně (dále jen „E-CAP") (viz výše) a ověřování účasti ve volbách do Evropského parlamentu nadále uplatňují odděleně a je třeba prokázat dostatečnou rozhodovací samostatnost v případě každé z evropských politických stran, jež jsou zapojeny do společných kampaní.

Těmito informacemi není dotčeno hodnocení schvalující osoby Evropského parlamentu v její působnosti.

• S výhradou výše uvedených omezení a aniž je dotčeno posouzení konkrétní E-CAP poukazuje úřad na následující faktory ke zmírnění rizika v souvislosti s logy:
  
  
  • Nápadně viditelné logo evropských politických stran
  
  
  • Témata přeshraničního významu, která zůstávají stejná v kampaních ve více členských státech.

• Na výše uvedené vedoucí kandidáty/kandidátky snižující riziko („Spitzenkandidat/-in") se lze spoléhat pouze ve vztahu ke kandidátovi, který je jako takový navržen samotnou evropskou politickou stranou, a nikoli pouze členskou stranou, a vede kampaň za evropskou politickou stranu ve více členských státech.

• Rizika v souvislosti s dodržováním předpisů jsou vysoká, pokud jde o zobrazení vnitrostátního kandidáta vedle loga evropských politických stran a vnitrostátní strany, pokud by vnitrostátní logo a vnitrostátní kandidát společně zaujímali podstatně více vizuálního prostoru než přítomnost evropské politické strany a jejího loga na stejném místě (a v důsledku toho by se mohlo zdát, že vnitrostátní strany a kandidáti jsou hlavní hnací silou této formy kampaně, což by zpochybnilo soulad s kritériem autorství kampaně).

Z hlediska nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 (dále jen „nařízení") není použití „influencerů" jako takové zakázaným nástrojem kampaně. Úřad by nicméně rád upozornil na obecnou zásadu, že externí zajišťování činností evropských politických stran nesmí obcházet pravidla, jež platí pro samotné evropské politické strany. Konkrétně jednání „influencerů" nebo jiných poskytovatelů služeb, kteří jednají v rámci svých smluvních vztahů s evropskou politickou stranou, je vnímáno jako jednání samotné této evropské politické strany.

To znamená především, že evropská politická strana by měla „influencery" upozornit na:

• požadavek dodržovat v průběhu kampaně hodnoty Unie a platné předpisy, včetně vnitrostátních pravidel (viz dopis E-CAP ze dne 25. května 2023, jak je zveřejněn výše). To zejména znamená, že je třeba dodržovat vnitrostátní mediální právo a - dokud nevstoupí v platnost nové nařízení o politické reklamě - vnitrostátní pravidla pro politickou reklamu.

• požadavek zdržet se porušování pravidel ochrany osobních údajů po celou dobu kampaně, a to i s ohledem na článek 10a nařízení. To zejména znamená, že nesmí být zobrazovány ani uváděny „deep fakes" nebo jiné formy odcizených osobních údajů.

• V příslušných případech se použijí zákazy financování podle čl. 22 odst. 1 nařízení a zásady snižování rizik pro společné činnosti (viz dopis E-CAP a obecné pokyny, jak byly zveřejněny výše). To znamená především, že dodavatelé mohou být financováni evropskou politickou stranou za účelem ovlivňování (influencing) pouze tehdy a do takové míry, kdy to nepředstavuje nepřímé financování jiné strany, zejména vnitrostátní.

• Zákazy a povinnosti týkající se darů podle článku 20 nařízení platí rovněž především v případech, kdy jsou služby poskytovány bezplatně nebo v závislosti na okolnostech za nižší než tržní cenu (viz pokyny k „diskontním sazbám" zde https://www.appf.europa.eu/appf/en/guidance/donations-and-contributions).

Pokud jde o platné právní předpisy pro financování činností evropských politických stran v rámci volební kampaně na vnitrostátní úrovni, řídí se tyto strany nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014, a pokud jde o záležitosti, jež jsou upraveny tímto nařízením pouze částečně, nebo záležitosti, které tímto nařízením upraveny nejsou, vnitrostátním právem členského státu, v němž má sídlo, nebo pokud jde o činnosti, členského státu, v němž působí (čl. 14 odst. 1 a 2 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014).

Pokud se jedná o pravidla stanovená v nařízení, na něž v souvislosti s evropskými politickými stranami dohlíží Úřad

• , evropské politické strany, které Úřad registruje, nelze v žádném členském státě považovat za „zahraniční" subjekt, neboť mají evropskou právní subjektivitu v souladu s článkem 12 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.
• . V souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, aniž jsou dotčena vnitrostátní volební pravidla, jsou evropské politické strany oprávněny využít své finanční prostředky na kampaně, které vedou před evropskými volbami (viz také výše uvedené pokyny k evropskému akčnímu plánu pro kampaně). Je tomu tak bez ohledu na to, zda mají členské strany v některém z členských států, kterých se kampaně týkají, nebo zda mají jejich členské strany kandidáty ve volbách do Evropského parlamentu.
• Úřad kontroluje výdaje evropských politických stran na financování kampaně v souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 ve spojení s články 20-22 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Tuto záležitost upravuje nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 a toto nařízení má v tomto ohledu přednost před vnitrostátním právem.

Vnitrostátní orgány jsou i nadále odpovědné za kontrolu dodržování vnitrostátních právních předpisů ze strany politických stran na vnitrostátní úrovni, včetně stran, které jsou členy evropské politické strany. Díky tomu může být sdílení informací podle čl. 28 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 velmi užitečné, pokud jde o „společné činnosti" (viz pokyny úřadu zde), pokud evropské politické strany a politické strany na úrovni členských států spolupracují na místní úrovni.